něco málo o mě:

Rostu jako z vody a mí noví paníčci jsou ze mě naměkko, zvláště, když jim předžvýkám nějakou věcičku, kterou stejně již nepoužijí....

Mám za sebou první výstavu a těším se na další. Mých 69cm je již tak akorát a váhově jsem také na tom docela slušně, zejména, když si hupsnu do postýlky na ležící spáče, tak to již pociťují :o))). Období "samá ruka,samá noha" pomalu odeznívá.Měním srst a docela hezky mohutním. Mám k dispozici celou zahradu a tak se o ni patřičně "starám". Veškeré zvířecí osazenstvo již mám na povel a na kolemjdoucí pouštím hrůzu (hlavně cyklisty nějak moc nemusím). Paníček mi nechal zatím hromadu štěrku, která slouží jako výborná pozorovatelna a tak mohu vidět daleko na všechny strany, protože jsem výše, než plot a můj mohutný hlásek se rozléhá zejména v noci krajinou. Vždyť bydlíme u lesa a tam je spousta zvuků, které potřebují abych je "poštěkala"!

Nejraději si hraji s kotětem Mourkem. Pokud ho dohoním, tak mu přišlápnu ocas a zoubkama mu promasíruji celé tělíčko. Pak jej přenáším z místa na místo tak, že mám jeho hlavu ve své tlamičce a on bezvládně visí dolů. Pro nezasvěcené jedince to asi není moc příjemný pohled, ale my si tak hrajeme celou dobu. Když už se mu to moc nelíbí, tak mu dám na chvíli pokoj a jdu vyštěkávat kolemjdoucí nebo vyhlížet kámoše od sousedů. Mám jich několik - Moskevák , Berňák, Labradorák a pár neidentifikovatelných ras. 

Na vycházce v lese jsem se naučila již několik tras do výčepu ve vedlejší obci a tak dovedu pánička vždy bezpečně zpět. Jsem miláčkem rodiny a velmi ráda s nimi jezdím na výlety. Vozí mě v kufru s mříží, ale já to vždy zkouším napřed na sedadle, kde se řídí, pak na zadním - většinou jsou však neoblomní a já musím volky nevolky do kufru. Někdy si i spletu auto a to se pak návštěva diví, že chci řídit a zoufale volají na páničky, ať mi to rozmluví.